intro
Puklá hvězda připravila zázemí. Po točitých schodech vcházím zadními dveřmi. Obracím pozornost, vnitřní zrak zkoumá připravenost magie. Syrové podhoubí, zázemí čilého tikotu. Introvertní stadium čerpání vnitřních zdrojů. Soustředění. probouzení vědomí. Tiché kmitání. Obnovení vlastního času. Potencionalita změny na nevědomé úrovni. Provázanost všeho živého.
Připravenost rozhraní.
Instalace tematizuje možnost obnovy, potencialitu k rozkvětu. Možnost vidět v suchém budoucí zelené. Potencialitu a její rozvíjení, je to oslava energie ve všech stádiích. V případě dneška ve stádiu skrytém, tichém introvertním, kdy se dá jen tušit budoucí směřování. Instalace se opírá o vidění naší doby jako bodu proměny, jako prostoru prolamování se do přítomnosti. Vidět celý kontext změn a směřování je z perspektivy člověka nemožná, přesto dle poznatků kvantové fyziky má myšlení vliv na změnu. Nutný je proto záměr a víra, soustředění na toto stadium vnitřní přípravy, na obezřetnou projekce do budoucna ne do minulosti, na pozorování, soucit. Stojíme na dědictví pustin a katastrof, jsme na hraně. Cesta ničení tak jak ji popsal Eliot je vyzkoušena pustinou jsme prošli. V současnosti je důležité soustředění se na potencialitu kvality, na kontakt s vnitřním zdrojem, který sdílíme se vším živým na společný základ. Na tuto existenciální nutnost pokračování, tentokrát viděné okem oslavy a rozkvětu.
Využívá prostor čističce odpadních vod jako jako by napovídalo, že směr k léčení čistění a narovnávání vztahu nás samých k sobě je na cestě a potencialita.
